Patchwork - quilt

 

Historie quiltu

Prvotní zmínky o quiltu

Původ quiltu bychom patrně měli hledat v Asii někdy před 1. stoletím n. l. Prvním známým prošívaným dílem byl s velkou pravděpodobností prošívaný koberec nalezený v sibiřské hrobce (jeskyni). Jeho hlavním motivem byla zvířata s abstraktními spirálami u okrajů quiltu. Dalším údajným nalezištěm byla v 5. století královská hrobka Merovingian, která měla obsahovat vlněný plášť prošívaný egyptskou bavlnou.

Není známo, zda Sibiřané vyvinuli svůj vlastní quilt, nebo se ho naučili od neznámých lidí. Tehdy však byly jeho výhody v tak chladném klimatu zřejmé. Quilt nabízel hodně tepla v měkké a celkem tenké vrstvě látek. Dal se použít ve všem, co se týkalo oblečení či jako pokrývka pod sedlo. Byl také mimořádně dobrým luxusním zbožím pro náročné zákazníky.

Mohli bychom se domnívat, že prošívané produkty byly vskutku dobře obchodovatelné. V odpadkovém koši v Samarkandu byl nalezen velmi starý prošívaný artefakt – quiltovaný pantofel. Místo nálezu (v Uzbekistánu) bylo totiž velmi významnou obchodní zastávkou mezi Čínou a Evropou. S velkou pravděpodobností se quilt do těchto míst dostal při nějaké důležité obchodní cestě. Zvláštností na tomto quiltu byl speciální zadní steh, který byl identický s technikou používanou u pohřebních koberečků.

Je obecně známo, že umění výroby textilií bylo na východě více rozvinuté než na západě. Čína a Indie znaly hedvábí a bavlnu o několik století dříve, než se s nimi seznámili Evropané.

12. století

V Evropě nebyla technika qultingu známa skoro až do 12. století. Dostala se sem pravděpodobně z Blízkého východu s návratem křižáckých rytířů. Nicméně nedávný objev z Německa signalizuje, že tyto prošívané quilty mohly být skutečně známé již v průběhu temného středověku. Další důkaz o quiltingu se objevuje ve francouzské básni z 12. století La Lai del Desire. Ta zmiňuje bohatě zdobenou přikrývku svatebního lože. Byla vytvořena ze dvou druhů hedvábné látky v šachovnicovém vzoru.

13. století

Ze 13. století pochází zmínka o dalších quiltovaných přikrývkách, které se objevovaly na zámcích. Z toho je patrné, že quilty byly obvyklou ozdobou v šlechtických kruzích.

14. století

Ve 14. století se začalo objevovat quiltované oblečení jakou součást brnění ve Francii, Německu a Anglii. Takto polstrované plechy byly vyráběny profesionálními zbrojaři ve velkých městech jako jsou Paříž a Londýn. V Itálii se začaly objevovat prošívané tuniky. Quiltování se tak dostalo i mezi tzv. nižší třídy. Ve 14. století se v Itálii můžeme setkat s postavou sv. Josefa – rolníka a řemeslníka – oblečeného do diamantově vyšívané tuniky. Quilting se stal jednoznačnou součástí evropské tradice vyšívání.

Mezi velmi staré dochované quilty v Evropě patří tři trapunta pocházející z jednoho sicilského ateliéru. Dvě z nich byla patrně vytvořena pro svatbu v roce 1390. Třetí z nich bylo určeno pro královský dvůr v Anjou v severní Francii. Všechna tři trapunta zobrazují výjevy z legendy o Tristanovi (příběh nenaplněné lásky mezi rytířem Tristanem a irskou princeznou Isoldou). S quilty z Anjou je také spojeno téma SEDMI SMRTELNÝCH HŘÍCHŮ. Podobná deka (možná vyrobená z hedvábí) se objevuje v roce 1450 ve vlámském malířství Bartolomea Bermejo (španělský renesanční malíř) s tématem smrti Panny Marie.

15. - 16. století

Renesance přinesla nárůst obchodu s východními zeměmi, odkud quilting pochází. Evropské země založily kolonie a obchodní místa v Asii. Indie měla v té době velmi silnou tradici v prošívání a začala rychle produkovat bavlněné a hedvábné výrobky pro export.

Velkou postavou období renesance byl bezesporu anglický král Jindřich VIII, ten věnoval své páté manželce dva tucty zlatých a stříbrných přikrývek z královského inventáře na znamení přízně.

Na konci 16. století se objevily celohedvábné deky ve Francii, Itálii a Anglii. Často se na nich objevovaly exotické motivy, motivy lodí, mohamedáni v bederních pokrývkách….. To může vést ke spekulacím, že některé z nich by mohly připomínat velkou námořní bitvu u Lepanta - poslední velkou bitvou veslových lodí.

17. století

Veškeré prádlo a prošívané deky byly plněny surovou bavlnou či vlnou. Tím vznikal jistý problém. Takto plněné výrobky byly velmi atraktivní pochutinou pro moly.

18. století

Konec 17. století a začátek 18. století znamenal rozkvět v evropském prošívání. Velké popularitě se těšily prošívané spodničky, vesty, ložní prádlo, čepice a dokonce i oblečení pro panenky. Tytou součásti oblečení zlidověly mezi horními a středními vrstvami lidu.

19. století

Quilt se stal lidovým uměním v Americe, kam se dostal až s prvními osadníky. Ti byli chudí, pohybovali se v neznámé krajině, proto museli využívat vše, co bylo k dispozici. Tamní obyvatelky se scházely při šití patchworku ze starých látek a jejich zbytků, ze kterých dokázaly vytvořit hotové divy. Během práce společně prodebatovaly všechno možné. Výrobky se potom dědily v jednotlivých rodinách z generace na generaci. Každý výrobek měl svoje tradiční jméno a symboliku, která odrážela životní osudy či víru autorek, jiné výrobky připomínaly věci denní potřeby.

V té době byl americký patchwork nejpropracovanější v celé jeho historii. (Podobně jako u nás bývalo draní peří vedle svého pracovního smyslu též oblíbenou společenskou událostí, i Američané dali šití patchworku podobný smysl.)

Quilt zlidověl také v jiných zemích. Například ve Velké Británii, v Kanadě, ve Francii, ve Švédsku a v Německu. Stejný vzor patchworku se často rozvíjel ve dvou zemích zároveň a to naprosto nezávisle na sobě.

21. století

Dnešní doba nabízí v problematice quiltingu a patchworku velké možnosti. Jelikož se jedná o velmi oblíbené činnosti na celém světě, můžeme nalézt specializované obchůdky, kurzy, kluby, software, speciální televizní programy … téměř všude. Například ve Spojených státech amerických nabízí skoro každé město specializovanou prodejnu s nepředstavitelným množstvím bavlněných látek a nejrůznějších pomůcek.

21. století v České republice

  • nabídka specializovaných obchodů s látkami a pomůckami
  • patchworkové stavebnice
  • software;
  • pořádání kurzů
  • výstavy
  • články v literatuře
  • specializovaný časopis Švadlenka
  • patchworkové kluby, které slouží jako „zásobárna“ informací